Příznaky otravy:
Příznaky otravy:
Lze rozlišit dva typy intoxikace podle druhu pavouků:
1) Toxiny druhu z čeledí Dipluridae, Therididae a Ctenidae mají převahu neurotoxických (zasahují nervovou soustavu) složek a vyvolávají pouze minimální lokální reakci. Ihned po kousnutí je pociťována krutá bolest, která je nejčastější popisována jako štiplavá a palčivá, zprvu lokalizovaná, později vystřelující. Intenzita bolesti není však vždy měřítkem závažnosti otravy. Byly popsány případy, kdy bolest postižený skoro vůbec necítil a teprve za dvě hodiny se dostavila zároveň se symptomy celkové intoxikace. Na místě kousnutí se objevuje drobná vyrážka, která většinou rychle mizí. V nejbližším okolí je tuhy otok, jen zřídka se šířící, za současného zánětu mízních uzlin a žláz.
Celkové příznaky se dostaví někdy již za několik minut, většinou do dvou hodin. Stupňují se během dalších 12 – 24 hodin a po 36 hodinách obvykle ustupují.
Neurotoxiny působí především na kuru a podkorová centra v prodloužené míše. Menší množství má spíše stimulační účinek. Podráždění parasympatiku se projeví zvýšenou sekrecí žláz. Pacient je pokryt studeným potem. Dalším příznakem je slinění a nadprodukce hlenu v dýchacích cestách, slzení, provázené zánětem spojivek, zvýšená činnost ledvin se zvýšeným močením. Dostavuje se nevolnost, zvracení, někdy průjmy s řídkou až vodovitou stolicí. Podráždění vegetativních center se dále projevuje zimnicí, poklesem teploty, nepravidelným tepem a povrchním, zrychleným dechem.
Příznaky onemocnění s lehčím průběhem vymizí u neléčených nemocných většinou spontánně během jednoho až dvou dnu. Centrální dráždění je charakterizováno motorickým neklidem, nekoordinovanými pohyby a především křečovitými záškuby celých svalových skupin. Svalové křeče jsou velmi bolestivé. Muže mít i mnoho dalších příznaku. Všechny příznaky většinou vymizí během několika dnu. Některé funkční poruchy nervového systému mohou přetrvat i několik týdnu.
2) Druhy z čeledí Lycosidae, Scytodidae, Araneidae mají toxiny převážně cytolytické (ničení buněk) a in vivo hemolytické (rozklad červených krvinek v živém organismu) a hemorrhagické (způsobují krvácivost). Intenzivní bolest se objevuje bud okamžitě, nebo až za různě dlouhou dobu, často se objeví až za 5 – 6 hodin po kousnutí. Bolesti mají zpravidla záchvatovitý ráz. Zpočátku jsou záchvaty častější, každých 20 – 40 minut, později se intervaly prodlužují a za několik hodin až dní bolesti vymizí.
U některých druhu je jediným symptomem lokální bolestivost. Lokální reakce je daleko výraznější než u předchozí skupiny. Na místě se objevuje zarudnutí a pupenec, který přechází v rozsáhlé mapovité krevní podlitiny. V nejbližším okolí kousnutí se objevují krvavé puchýře. Zároveň se v podkoží tvoří tvrdý a bolestivý otok, který se rozšiřuje současně se zduřením mízních uzlin a zánětem mízních cév. V pozdějším průběhu se mohou vyvinout povrchové nekrózy. Zvláště v tropických oblastech hraje důležitou úlohu i sekundární infekce.
Celkové příznaky jsou charakterizovány rozpadem červených krvinek (hemolýzou) se žloutenkou, krvavou mocí, zvýšenou teplotou a dýchacími potížemi. Dostaví-li se tyto potíže, je stav postiženého velmi vážný. Hemolytická forma je asi u 10% pacientu s lokální reakcí, u nichž se vyvíjí i výrazná anémie. Hemolytická krize, která se objeví po 36 hodinách, je obvykle lehcí a přechodného rázu. Závažnou komplikací je selhání ledvin, které je téměř vždy příčinou smrti.
Terapie otravy:
Symptomy i u viditelných otrav ve valné většině případů vymizí samy. Lékařské ošetření je, hlavně u celkové intoxikace, však rozhodne na místě. Zaškrcování končetiny, vytlačování ani vtlačování jedu se rozhodne nedoporučují, protože molekula jedu je tak malá, že tyto zákroky vůbec nemají smysl. Velmi důležité je použití látek ničících bakterie, protože pavouci se často pohybují v prostředí zamořeném bakteriemi.
Nejlepší a nejspolehlivější terapií je použití specifického séra. Jedna dávka séra (aplikuje se do svalu) většinou přináší okamžitou úlevu a spolehlivě neutralizuje množství toxinu, které muže být maximálně vpraveno do těla kousnutím jedovatým pavoukem. Při akutní intoxikaci je neobyčejně účinná intravenózní dávka solí kalcia. Je často účinnější než podání séra, ale má kratší dobu účinku a v lehčích případech je dostačující. Hydroterapie ve formě teplých obkladu nebo koupelí přináší úlevu zvláště při bolestech doprovázejících svalové křeče.
Závěr o pavoucích a jejich jedovatosti: V Evropě se člověk nemusí bát smrtelného kousnutí pavoukem, protože valná většina pavouku je pro člověka buďto velmi málo jedovatá, nebo se vyskytují velmi málo. Naopak je tomu v Jižní Americe, Austrálii a Africe. Tam žije mnoho pavouku, často velmi až smrtelně nebezpečných.
Štíři (Scorpiones):
Symboly jedovatosti, svým bodnutím mohou nezřídka u člověka vyvolat smrt.
Druhy:
Téměř všechny smrtelné případy jsou zaviněny štíry rodu Centruroides, Tityus, Leiurus, Androctonus, Buthus, Parabuthus, Buthacus a Buthotus. Evropští štíři nejsou příliš nebezpeční, pouze nevetší z nich Buthus occitanus muže být nebezpečný pro děti.
V Africe jsou štíři závažným problémem Androctonus Australis způsobuje celkem 80 % všech případů bodnutí a 90 % všech úmrtí. Toxicita jeho jedu se často přirovnává k jedu kobry. V Americe mají na svědomí nejvíce smrtelných případů štíry rodu Centruroides a Tityus.
Příznaky otravy:
Jed produkovaný štíry je bílkovina a nejvýznamnější složkou je neurotoxin. Člověk je na toxin štíru pětkrát až šestkrát citlivější než ostatní savci. U lokálně působících jedu se objevuje v místě bodnutí otok, v jehož rozsahu je kůže nápadně bledá, u nikterých štíru je tomu ale naopak. Převážná většina bodnutí štíry končí odezněním lokálních příznaků, které vymizí obvykle během 12 - 36 hodin.
Celkové příznaky se dostavují v případě, pronikl-li toxin do krevního oběhu. Zvýší se aktivita svalu, která přechází v nekoordinované záškuby. Již v počátku stavu otravy se zvyšuje sekrece žláz. Smrt nastává v důsledku zástavy dechu při obrně dýchacího systému. Průběh celého onemocnění bývá zřídka kdy delší než 2 - 3 dny. Při rekonvalescenci si pacienti často stážují na bodavé bolesti v místě zranění. Tyto potíže mohou přetrvat i několik měsíců.
Terapie otravy:
Bodnutí štíry není obvykle životu nebezpečné. Toxiny se velmi rychle šíří do tkáně a proniká do lymfatických cest a krevního řečiště, proto je zbytečné ránu rozřezávat. Prudká bolest se mírní bažnými analgetiky, úspěch má i intravenózní aplikace CaCl2. V závažných případech, tj. tam, kde dochází k projevům celkové otravy s převahou poškození nervové soustavy, je indikováno podání specifického séra. Dávky séra často převyšují teoretické množství potřebné k neutralizaci jedu, je to proto, že jed se naváže na nervový systém, obrané látky tak těžko pronikají bariérou mezi krví a nervovou tkání.