Gekon Lepidodactylus
Gekon Lepidodactylus lugubrís (DumériletBibron, 1836) | |
Poddruhy | Lepidodactylus lugubrís lugubrís (Duméril et Bibron, 1836) Lepidodactylus lugubrís intermedius Darevský, 1964 |
Rozšíření | Lepidodactylus lugubrís lugubrís - Srí Lanka, Nikobary, Andamany, Barma, Malajské souostroví, Indoaustral-ské souostroví, Oceánie, Nikaragua, Kostarika, Kolumbie, Ekvádor, Panama; Lepidodactylus lugubrís intermedius - ostrov Komodo, Indonésie. |
Velikost | Je to malý druh, dorůstá do délky 9 až 10 cm. |
Popis | Základní zbarvení těla je žlutohnědé. Podél celého hřbetu se v párech táhne řada uspořádaných černých skvrn až na ocas. Spodní část těla je žlutavá. Základní zbarvení těla je variabilní a závisí na prostředí, ve kterém se živočich nachází, na teplotě a dokonce na náladě gekona. Při teplotě okolo 30 °C a při rušení je zbarvení nevýrazně světle bezové, při teplotě okolo 20 °C je barva hnědá až tmavě šedá. Mláďata jsou zbarvená dohněda. Oči jsou kulaté se svislou zornicí. Ocas je zploštělý, po stranách vroub-kovaný, a jeho délka mírně přesahuje délku trupu. |
Výskyt a způsob života | Je to živočich s noční aktivitou, přes den se schovává v různých úkrytech. Obývá širokou škálu biotopů - většinou staré vysoké stromy, hluboké pralesy; můžeme ho najít blízko pláží pod kameny, kořeny, ale i v lidských obydlích. |
Rozmnožování | Samice tohoto druhu mají schopnost se rozmnožovat partenogeneticky. To znamená, že rozmnožování probíhá bez oplození samcem. Z nakladených vajec se líhnou pouze samičky. Snůšku tvoří 1 -2 vejce, která samice lepí na různé podklady. |
Potrava | Živí se různým malým hmyzem, muškami, pavouky, housenkami, cvrčky, motýly apod. |
Chov | Snadno chovatelnýgekon, svým způsobem rozmnožování udělá radost každému chovateli. |
Terárium | Vůči sobě se gekoni nechovají příliš agresivně, a proto v teráriu o rozměrech 30x30x40 cm (délka, šířka, výška) lze chovat většinou S - 7 živočichů. V menším teráriu můžeme chovat 1 až 3 gekony. Zadní stěnu vybetonujeme a z břidlice nebo větších plochých kamenů vytvoříme dostatek úkrytů. Každý jedinec si vybere úkryt a vetřelce zastrašuje mykáním hlavou a tikavým zvukem. Terárium přes den vyhříváme žárovkou na 28 až 35 °C, v noci může teplota klesnout na 22 °C. Interiér terária doplníme větví s umělou rostlinou. Živou rostlinu by cvrčci, které podáváme jako potravu, zničili. Vodu pijí gekoni z nádoby, ale olizují také kapky vody po rosení. |
